Konzervativizmus.SK  
O INŠTITÚTE O KONZERVATIVIZME O M.R.ŠTEFÁNIKOVI
ČLÁNKY

Tlač
Ekonomie jako humanismus
[27.06.2007, Michael Novak, ČLÁNKY]

Michael NovakJiž po více než jedno století je ekonomie rozvíjena jako věda po vzoru fyziky a matematiky. Nebylo tomu tak ale vždy. Od dob Pojednání o podstatě a původu bohatství národů z pera Adama Smitha v roce 1776 až do období po vydání Principů politické ekonomie Johna Stuarta Milla v roce 1848 byla ekonomie považována za součást morální filosofie, jež byla ranými filosofy překvapivě málo rozvinuta. Zdá se být nemožné, přestože je tomu skutečně tak, že před dobou Adama Smitha se žádný klasický autor – ani Aristoteles, ani Tomáš Akvinský, ani Bacon, ani Descartes – nezabýval soustavně a s nějakým výsledkem otázkou původu bohatství národů. Takovéto pojednání se mohlo ukázat jako velmi užitečné pro společnost, kdyby se dle něj konalo v dřívějších staletích, kdy vládla větší chudoba. Problém politického řádu a vlády práva byl ovšem natolik důležitý, že rozvoj ekonomie vyžadoval předešlý rozvoj politiky a práva (život ani majetek nebyl totiž v Evropě ani na jiných místech planety chráněn před lupiči, záškodníky a znesvářenými knížaty).

Ve 20. století se jedné ekonomické škole, kterou přední představitelé ale i obyčejní členové ekonomické obce (kteří byli stále více a více přitahováni vědeckými modely a obzvláště silou a krásou matematiky) opovrhovali, podařilo vytvořit z ekonomie opět oblast, kterou lze podrobit zkoumání morální filosofie. Tato škola je známá pod jménem Rakouská škola, škola „klasických liberálů“ nebo abychom užili označení, které upřednostňoval F. A. Hayek, „Whigů“. Dovolte mi poznatky těchto Whigů výstižně shrnout: Díky poznatkům Rakouské školy je zřejmé, že ekonomie je přinejmenším do té míry součástí morální filosofie a liberálních umění, jako je vědou.

Tento výsledek vyplynul ze tří akcentů, které Rakouská škola ve svém výzkumu upřednostňuje. První akcent je soustředění se na subjekt ekonomických aktivit stejně jako na „objektivní“ výrobní faktory. „Proč ekonomové nemohou pochopit, že motivace jsou důležité při jakémkoli rozhodování, které lidé činí?“, ptal se nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1986 James Buchanan. „Proč tolik ekonomů přehlíželo psychologii hodnoty, která spojuje existenci hodnoty s lidmi, a nikoli se zbožím?... Proč se téměř vůbec nepodařilo zahrnout kreativní potenciál lidského rozhodování do modelů mezilidských vztahů?“ Jelikož rakouští ekonomové využili studií zabývajících se pracovní etikou překračující jednotlivé kultury, společenskou důvěrou, individuální iniciativou, ochotou riskovat, druhy spolupráce a dalšími morálními zvyky (spolu se studiemi o rozhodování a teorii her, která popisuje dilemata, jimž jednající bytosti čelí), podařilo se jim soustředit svou pozornost na motivace, hodnoty, informace a rozhodování (jak soukromé tak veřejné) včetně jeho jednotlivých fází spočívajících v uvědomění si alternativ, jejich zvážení a konečném výběru.

Druhý akcent rakouského přístupu spočívá ve studiu konceptu lidského jednání. Tato myšlenka zvětšila naše porozumění jak ekonomického jednání, tak i jeho vztahu s ostatními typy lidského jednání. Jednání má kořeny v lidském rozhodnutí, a proto Ludwig von Mises otevírá svou klasickou práci Lidské jednání: Pojednání o ekonomii takto: „Veškeré lidské rozhodování spočívá na skutečnosti, že lidé činí nějakou volbu. Činí-li člověk volbu, volí nejen mezi různými materiálními věcmi a službami. Do úvahy padají veškeré lidské hodnoty.“ Lidé ovšem nejednají jen tak. Jednají jistým způsobem (a to jak v ekonomickém jednání, tak i v jednání politickém, náboženském a kulturním) a rakouský pohled obsahuje přinejmenším základní výzkum nejen atomistických lidských konání uvažovaných v izolaci, ale také typické jednání, zvyky a ctnosti, a tím se dostává v konečném důsledku k teorii lidské povahy.

Třetím rakouským akcentem je izolovat a vysvětlit hybný motiv ekonomické činnosti, tj. dynamický faktor, který v ekonomii nalézáme – podnikatelské úsilí. Rakouští ekonomové studují tento zdroj kreativity, vynalézavosti či dokonce revolucí ve výkonu ekonomických aktivit, neboť podnikatelské úsilí je zdrojem změny v ekonomickém vývoji. Stačí se podívat na současný vývoj ve střední Evropě: Některé země se pokoušejí přejít od socialismu ke kapitalismu pomocí odstranění regulace cen, některé začaly respektovat a chránit vlastnická práva a některé umožnily soukromé podnikání a vytváření zisku. Všechny tyto aktivity ovšem nepředstavují o nic více živoucí kapitalistickou ekonomiku, než suché dřevo a vzduch představují oheň. Socialismus vštípil do lidí ubíjející pasivitu a tito lidé možná čekají, že stát začne dělat něco jiného, místo aby se o to pokusili sami. Kapitalismus nezačne najednou správně fungovat, dokud se lidé nerozhlédnou kolem sebe, nezpozorují možné zdroje zisku a nepustí se do využití těchto příležitostí. Například v Polsku v prvních šesti měsících po revoluci v roce 1989 vzniklo půl milionu nových drobných podniků. Až toto je událost, kterou lze označit za skutečnou transformaci.

Tyto tři rakouské akcenty (soustředění se na člověka, zkoumání zdrojů lidského jednání a zdůrazňování podnikatelského úsilí) vedly v posledních třiceti letech k novému pohledu na „lidský kapitál“. Termín „lidský kapitál“ přivádí pozornost k duševním aktivitám, jako je například skutečnost, že podnikatel rozpozná důležité skutečnosti, které ostatní nevidí: zdůrazňuje tím tedy intelektuální schopnosti. Přestože ale dobré nápady má mnoho lidí, pouze několik z nich má další dovednosti, které jsou k podnikání nutné – morální vlastnosti, jako je nebojácnost, schopnost vést lidi, know-how, schopnost nést riziko, zdravé uvažování v praktických záležitostech, schopnost být dobrým vedoucím, schopnost v ostatních vyvolávat důvěru a realismus. Lidský kapitál nebere do úvahy pouze striktně ekonomické skutečnosti, ale jedná se o širší morální koncept. V posledních letech patří analýza morálních faktorů ekonomického rozvoje, které se nově věnuje pozornost, mezi nejzajímavější oblasti rozvoje ekonomie. Po řadu generací, dokud tradiční židovské a křesťanské morální hodnoty ovládaly Západ, tyto morální faktory jen tiše ekonomickou analýzu doprovázely a braly se vždy jako dané předpoklady. Tím jak ekonomové znovuobjevili morální rozměr lidského kapitálu v kulturním i osobním kontextu v celé jeho síle, přinesla jeho současná absence do povědomí jeho dřívější nedoceněnou přítomnost.

Před dvěma či třemi desetiletími jsme mohli často slyšet poznámky o tom, že systém, který je označován za „kapitalismus“, a systémy, kterým se říkalo „socialistické“, jsou asymetrické, protože socialismus pojmenovával jednotný systém, v němž jedni vládci činili všechna klíčová ekonomická, politická a morální rozhodnutí, zatímco kapitalismus byl jménem pouze pro ekonomický systém, který mohl být kombinován s jakýmkoli politickým a morálním systémem. Lze najít člověka, který bude ochoten zemřít romantickou smrtí při obraně demokracie, ale nikdo není ochoten zemřít pro obranu ekonomického systému. Šlo by o záměnu prostředků a cílů – a koneckonců na kapitalismu toho ani moc romantického nebylo. Takto se to aspoň říkávalo.

Tento aforismus je pravdivý v tom, že slabost socialismu spočívá v nebezpečné koncentraci moci. Zcela jistě dochází k vytvoření ohromného prostoru pro zneužití moci, kterému mnohé socialistické vlády podlehly, ale dochází také ke zbavení lidí jejich lidského kapitálu. Papež Jan Pavel II. napsal, že základním pochybením socialistické antropologie byl její atheismus. Na mysli měl ovšem konkrétní druh atheismu: atheismus, který pohlíží na člověka jako na ploché praktické stvoření, jež je hnáno pouze touhou po moci, stvoření bez ducha a duše, jež je ze své podstaty nesvobodné. I bez theismu jsou schopni mnozí západní klasičtí liberálové chápat člověka jako svobodnou a o sobě se rozhodující bytost, která se ve svém životě řídí silnými morálními zásadami, jež formují jeho osobní osud, ale také kulturu jako celek. Stručně řečeno, nejzásadnější změny v ekonomii se odehrávají v oblasti lidského kapitálu.

Humanistický obrat v ekonomii, který poprvé učinili velcí rakouští ekonomové 20. století, zůstal povětšinou vně ekonomické obce nezpozorován, a to i mezi humanisty. Je-li ale ekonomie nejen vědou, ale také způsobem nahlížení na realitu a způsobem uvažovaní (skutečnost, na kterou upozorňuje nedávný úspěch ekonomů, když stavějí na poznatcích a metodách půjčených z filosofie, práva, antropologie, psychologie, náboženství a umění), pak moderní ekonomie může nabídnout ohromný zdroj poznání budoucím generacím myslitelů. A možnosti pro vytváření nových syntéz jsou značné.

V tomto světle se zdá, že v ekonomii začíná vznikat něco jako univerzální věda, věda o lidech jakožto lidech, a to nejen lidech v celé rozmanitosti, ale také v jistých neměnných vztazích k lidské zkušenosti. Každá lidská bytost je jednajícím subjektem, která je schopna uvažovat a činit rozhodnutí, je to oduševnělý živočich, který je schopen činností a takového rozsahu vědomí, jehož jiné bytosti nedosahují, který si je vědom jak existence celé společnosti, tak i jedinečného osobního významu, který čelí existenci vzácnosti a pociťuje nutkání ke zkoumání okolního světa, tvoření, obchodování a směně a zlepšení svých podmínek.

Ekonomie nás má ve 21. století mnoho co učit. A mnohé z toho bude doplňkem poznatků, které jsme získali z historie. Ekonomie je povolána k tomu, aby nám pomohla být lepšími lidmi: pomohla nám činit lepší volby, lépe vidět dostupné alternativy a jejich komparativní náklady a výhody, moudře investovat do ostatních lidí i nás samých, a používat s rozvahou naši svobodu k všeobecnému prospěchu. Ekonomie má ctnostné poslání. A tvrdím, že toto poslání je humanistické.

Přeložil Josef Šíma. Text je součástí knihy Jiří Schwarz (ed.): Křesťanský filosof a ekonom Michael Novak, která byla publikována Liberálním institutem.

Prevzaté z časopisu Terra Libera /duben 2002/.

    RSS Slovak | English

ÚVODNÁ STRÁNKA

ENGLISH

HĽADAJTE

KONTAKTUJTE NÁS

PODPORTE NÁS

OBJEDNAJTE SI

KNIŽNICA KI

AUDIO/VIDEO KI

BLOGY

FOTOGALÉRIA

NAŠI PARTNERI

ĽUDSKÉ PRÁVA

EUROÚSTAVA - ÚSTAVNÁ SŤAŽNOSŤ

REFORMA VZDELÁVANIA

Darujte nám online:
Ďakujeme!

KPKI

Reformná vláda

Conservative Economic Quarterly Lecture Series /CEQLS/

Templeton Freedom Award 2009

Akadémia Klasickej Ekonómie

Nové Školstvo - portál

Monitoring fondov EÚ

SFP

ECEG

ECEG

Táto webstránka bola vytvorená i vďaka finančnej podpore poskytnutej prostredníctvom Trustu pre občiansku spoločnosť v strednej a východnej Európe.

Stránka používa redakčný a publikačný systém Metafox od Platon Group.

KI @ Fecebook

Konzervatívny inštitút M. R. Štefánika
Bajkalská 29F
821 05  Bratislava

Tel.:  02 / 58 100 188
E-mail:  conservative@institute.sk
Web:  http://www.konzervativizmus.sk